Erast Liga

Finále 19. sezóny nám rozuzlilo vítěze, pohár T.G. Masaryka zvedla nad hlavu Sparta Praha pod vedením Kareiova. Naposledy se to povedlo před 15. sezónami, kdy Sparta vyhrála celou extraligu, kterou také vedl Kareiov. 

Podíváme se na průběh finálové série a samozřejmě nesmí chybět rozhovor s vítězem.

Finále
Finálová série mezi Spartou a Plzní nabídla pouhých pět utkání. Nebylo jednoduché predikovat vítěze, protože oba celky si vedly výborně v základní části, tak i potom v play-off, kde ztratily pouze po zápase. Pro Liona to bylo první finále extraligy, pro Kareiova už několikáté finále, takže možná mohly rozhodnout i větší zkušenosti s větším klidem na hokejce. Úplně nebudu rozepisovat zápasy, protože svoje pocity z finále popisuje mistr extraligy 19. sezóny. Finále se hrálo na pět zápasů a možná to ukazuje, že se nejednalo o žádné drama, ale když se podíváme na výsledky zápasů, tak to tak jednoznačné určitě nebylo. Sparta se po třech úvodních zápasech dostala do vedení v sérii 3:0 na zápasy a s Plzní to vypadalo velice špatně. V dalším zápase Plzeň vyhrála, když nenechala Spartu ani jednou skórovat a tím snížila sérii na 3:1. Tohle mohl být impuls, ale Sparta si další zápas už pohlídala a mohlo se po 15. sezónách slavit na Spartě. 

Rozhovor

1. Ahoj Karlosi, v prvé řadě gratuluji k zisku titulu a také předávám pohár z Liberce. Jaké byly první pocity z vítězství?
   Ahoj, moc děkuji za gratulaci. Jaké byly první pocity? No obrovská radost! Už je to spousta ročníků v ELH kdy jsem vyhrál první titul a asi už jsem ani nevěřil, že by se to mohlo ještě někdy opakovat. Konkurence stoupá v Erast pořád výš a výš. Hráči, kteří byli pro mě dříve hratelní začínají být víc a víc nebezpeční. Takže pocity byly opravdu silné, konec konců to si asi všichni během oslav všimli .

2. Ze zákulisí se linuly informace o velké oslavě, můžeš trochu přiblížit jak moc bujará oslava to byla? Vzhledem k tomu, že jsi titul se Spartou získal po 15. sezónách, tak se bude slavit ještě dlouho..
   Tak určitě... Já jsem typ člověka co prostě dokáže vypít pár piv a tak nějak z legrace se do těch oslav vžít. Sice je to hra, v podstatě se nic nemění.. chleba bude stát pořád stejně a jednou si na tento titul stejně nikdo nevzpomene. Každopádně když už si hrajeme, tak se vším všudy. I když finále skončilo v pozdějších hodinách, tak jsem neváhal a i přes brzké vstávání na druhý den jsem otevřel pár kuželek a myslím, že jsem ulehl až kolen 2 hodin ráno do postele. Ovšem to oslavy nekončily.. I druhý den jsem po práci v kuželkách pokračoval a večer jsem to dokrmil ještě šampaňským s manželkou u televize. Užil jsem si to.. Je dost možné, že to je pro mě můj poslední titul v ELH..

3. Jak bys popsal finále a co bylo tím rozhodujícím momentem, že jsi převalil titul na svojí stranu?
   Tak Lion je silný soupeř a vždy mám k němu velký respekt. Tam nikdy nevíte od první minuty zápasu, komu to tam padne. Čekání na chyby apod.. Když jsem vedl sérií 3:0, tak jsem si říkal, že přece 4 krát za sebou už prohrát nemůžu a tak nějak jsem to měl v hlavě nastaveno. Pak přišel čtvrtý zápas, kde jsem si ani neťukl a začal jsem mít velké obavy do pátého utkání. Kdybych zápas číslo 5 nevyhrál, tak za stavu 2:3 na série bych byl asi hodně nervózní. Zavánělo to obratem.. Naštěstí jsem ten zápas zvládl a ukončil bojovnou sérií. 
   Hodně udělalo i prokouknutí soupeře.. Plzeň hrála neustále velmi podobný hokej. Křídlo co nejvíc dopředu, v útočném pásmu to zaseknou a jít mezi kruhy pro střelu. To když se mi podařilo hlídat, tak jsem věděl, že těch možností dostat góly už moc není. Leda nějaký odraz apod..Navíc s Lionem mám už velké zkušenosti z finálových zápasů, to mi také pomohlo.

4. A celkově celou sezónu bys zhodnotil jak, věřil sis od začátku sezóny na titul?
   Sezónu bych zhodnotil tak půl na půl.. Bohužel i když jsme vyhráli občas zápasy s těžkým soupeřem, tak pak jsme tratili body zbytečně u soupeřů, kde by měly být body povinností a to je celkový problém u mě si myslím. Jelikož jsem ten ročník vyhrál, tak se těžko hodnotí záporně, ale žádná pohádka v zákl. části to určitě nebyla. Upřímně cíl bylo semifinále play-off.. Největší obavu jsem měl z nováčka Troisyho, který za Vítkovice válel. Naštěstí mu můj styl ala play-off nesedl a ovládl jsem sérií. Poté když jsem dokázal vyřadit takového hráče, tak chuť po titulu byla samozřejmě větší a silnější. Byla to šance a příležitost jak to dobojovat ke zlatu..

5. Nemůže chybět ani otázka jaký je tvůj největší rival v extralize a proč?
   Kdo je můj největší rival v ELH? No tak to se těžko hledá.. Nepřijemný soupeř je určitě Gabros, umí dávat góly i z pozic, kde to jiným nepadá. Pokud bych měl zapátrat do hloubky, tak velkým rivalem byl manažer Baky, který hrával pravidelně za Hradec. Bohužel ještě nepořídil PS5.. Doslova alergický jsem byl na Bargida s jeho Třincem. I když právě proti němu jsem vyhrál první titul, tak naopak spoustu zápasů a sérií jsem s nim prohrál. Tady jsem rád, že Třinec vlastní už někdo jiný .
   
   Ono když se to tak vezme, tak každý je pro mě rival.. Takto se to snažím vnímat před každým zápasem.

6. Co očekáváš od další sezóny, bude jubilejní ročník, zůstaneš u Sparty pokusíš se obhájit titul nebo to půjdeš jinam?
   No tak tohle je úder na hlavičku.. Jubilejní ročník bude zřejmě pro mě konečná. Tak jak jsem měl výluku v ELH před pár sezónami kdy jsem tři ročníky vynechal, se zřejmě blíží další výluka. Je toho strašně moc.. Za Spartu hraji už spoustu sezón a jedno vím jistě. Po následující sezóně buď skončím ve Spartě a přestoupím, nebo vynechám úplně. Muselo by se toho hodně změnit, abych změnil názor, ale v tuto chvíli cítím, že z 80% je to pro mě poslední sezóna v ELH. Mám dva tituly.. co víc si přát. Pořád mi chybí jeden a ten největší úspěch a to je ovládnutí NHL.. což beru jako velké mínus..

7. Teď otázka přímo na NHL24, jak se ti hraje v porovnání s předchozími ročníky?
   Za mě nejlepší ročník.. Ono každý ročník má svoje pro a proti. Hodně lidí pořád řeší upřímně sračky.. Jako je to hra a lidí nadávají už i jen když se odrazí puk od brusle do branky. Nevím co někteří od toho očekávají.. Všichni určitě viděli včerejší finále ELH mezi Třincem a Pardubicemi. Ten gól v prodloužení, takový kdyby dostal někdo ve hře NHL, tak bude ještě den nadávat jaká je ta hra sračka. Za mě takové góly k tomu patří a jak říkám, je to hra. Kdo nechce hrát hru, ať si koupí brusle, vystroj a může jít hrát reálný hokej.
   Velké plus se mi libí v tom tlaku, ten je znát.. Líbí se mi i ti gólmani.. sice někdy se tam válí a je to nepříjemné pro nás manažery, ale zase je to takové napínavé, člověk u toho trne pak a to taky k tomu patří. Co se mi nelíbí na NHL24 je HUTko. Tak kurva když už vybírají takové peníze, tak by měl ten režim tomu odpovídat. A ne tolik chyb.. Strašně rád bych to hrál ten režim, bohužel to nejde. Ty chyby mi vadí.. Každopádně to šlo za mě spíše nahoru, než teda dolů.. Starši ročníky bych určitě nezapínal.. Uvidíme co přinese NHL25. Bude to zase spousta očekávání a taková ta určitá natěšenost.

        8. Díky za rozhovor, ještě jednou gratuluji a přeji hodně štěstí v další sezóně.
            Díky dík, bylo mi ctí.

Musíte být prihlášen, aby jste mohli číst a přidávat komentáře!